středa 31. března 2021

Vrať kostem tkáně


 Zastřená myšlenková mračna konkurují jinak celkem pohledné středě.

Jsem majitel duševního koktejlu mezi podzemními kořeny

a všude tam

 kde se ještě budeš cítit doma

zůstává tvoje místo. 



Poskytuji jakousi náklonost těm, 

kteří mají zájem

setrvej v bodě noci, 

kdy svit měsíce dosahuje vrcholu

fáze moření, svébytné kolaudace, rozmazání stínů

kolem těla, očí, hráze vymezující rozkrok

tok veřejných sítnic, bezpráví, nemoci,

jsi dnes večer tím, 

kým jsi byl včera?



Prostorem náhle zazněla střela

vůči normám a všem těmhle...

zemským záležitostem, 

co tě táhnou do dolů masiv 

přetváří tě

a je na tobě

jestli se budeš bránit.



Cyklus zavádění neoprenů 

na obnažené části těl

úzce souvisí s tvojí potřebou

objímat neobjímatelné. 



Hovory na zardělém dně polovína,

vypusť z hlavy posledního splína

a dej mi vědět, 

jak ti má snaha udělala dobře.



Čtu z prostříleného koránu,

zatímco popel dopadá na tvoji hlavu

jako roj včelstva

čerstvě zardousen

situací dneška a zítřka.



Poprašek  jeřábů vypouští písmena

zesilující mizivou naději na dobro

v momentě, kdy se očima dotýkáš nebe. 



Čáry přes čáry,

mamky vezou kočáry

ulice křičí do mezního bodu,

kdy docházíš ke vlastnímu zrodu. 



A tak každý ráno

saháš po kávě a trošce vzpružení,

co v předsíni škrtí nevlastní vinu,

zatímco současnost hraje vybranému vínu. 





/31.3.21/




2 komentáře:

  1. Ani neoprén nezahalí nahou pravdu.

    OdpovědětVymazat
  2. VsNad hladinou víří vyri kolem krouží netopýři v bahně pokrk kol vše tece člověk sobě neutece

    OdpovědětVymazat